Gut Sonnenhof bei Žatec
Před časem se na Facebooku objevila zpráva o otevření nového nudistického zařízení u Žatce a vzbudila naši zvědavost. Dotazováním se našich nuda-přátel v nuda-Úštěku jsme nic moc dalšího nezjistili. Nikdo nic nevěděl. A otázek bylo dost: Proč je webová stránka německy? Je to vůbec kemp? Je to vůbec FKK, když nabízí normální ubytování na bookingu? Co znamená nabídka toho, že se můžete nahatí projít po poli? I ostatní byli maximálně tak zvědaví, takže nezbylo nic jiného, něž se do obce Milčeves u Žatce podívat osobně.
Vyrazili jsme poslední prázdninovou neděli odpoledne po práci. Ze západního okraje Prahy jsme jeli cca 50 minut. Jeli jsme na blind, bez volání, kdyby to nevyšlo, tak si prostě uděláme výlet na kešky v okolí. Ale vyšlo to – a ve Slunečním dvoře jsme strávili velmi příjemné odpoledne a také – našli odpověď na všechny naše otázky. Takže popořadě:
Proč je webová stránka (https://gut-sonnenhof.eu/) německy? Protože, natürlich, majitel pan Bernhard je Němec. Česky mluví asi tak jako já německy, to znamená, když řeknu "lámaně", budu přehánět. Ale popovídali jsme si výborně. Jeho paní Tanja je Slovenka. Další důvod je ten, že většina jejich nudistické klientely je ze zahraničí. Nicméně nyní již webové stránky nabízí i český překlad (je to strojový překlad, ale je tam).
Je to vůbec kemp? Je. Nyní je to už jasné i z webových stránek. Je tam 10 stání pro karavany přímo na vydlážděném dvoře a dalších 16 na travnatém prostranství za domem. Kromě toho jsou zde dva apartmány a pokoj, můžete přijít také jako "denní host" na pivo, procházku nebo se vykoupat (jako my).
Je to vůbec FKK, když nabízí normální ubytování na bookingu? To pro nás byla asi ta nejdůležitější otázka. Neověřili jsme si ji úplně empiricky. My jsme totiž byli v areálu sami a my jsme nazí byli – na dvoře, v bazénu, i na procházce. Jen do baru jsme se oblékli, ale ani to zřejmě povinné nebylo. Normálně máme docela rádi společnost a ruch, ale zde nám kupodivu úžasný klid vyhovoval. A pomohlo nám to lépe se rozkoukat v novém prostředí. Přeci jenom kdyby v apartmánech byli textilní návštěvníci a měl bych se svléknout jako jediný, byl bych trochu v rozpacích. Teď už jsem se dostal k tomu, co jsme o FKK provozu zjistili od paní majitelky: provoz je smíšený, paní Tanja si zakládá na tom, že v areálu může každý chodit, jak chce. Hosté, kteří si objednají pokoje přes booking jsou upozorněni, že se v areálu mohou pohybovat i nudisté. Jinak v této souvislosti doporučím si před návštěvou majitelům zatelefonovat. Nejen proto, že zjistíte, jaká je obsazenost a zda třeba není nadměrně "textilní" osazenstvo, ale v budoucnu majitelé plánují nabízet areál i pro uzavřené akce – svatby, firemní akce a tak, takže by areál mohl být úplně uzavřen. Majitelé nudismu fandí, ale jak říkala paní Tanja – "z něčeho žít musíme. A těch pár nudistů, kteří k nám přijedou, by nás neuživili."
Dá se tam vůbec koupat? Dá. Uprostřed dvora je bazén. Na jaře jsme ho na fotkách ještě nenašli, protože je nový. Ostatně celý areál bude procházet dalším rozvojem. To, co tam vidíme nyní je spíše začátek. Další úpravou ještě projde i okolí bazénu, ale největší plánovanou akcí je vybudování wellness centra.
Co znamená nabídka toho, že se můžete nahatí projít po poli? Upřímně, když jsem o tom poprvé slyšel, tak mi nápad někoho kasírovat za to, že se může projít nahý po krajině přišel dost bláznivý. I pokud by šlo o jeho lesy a polnosti, jak zajistí, že tam nebudete potkávat a děsit nepřipravené náhodné kolemjdoucí? V čem je to jiné, než kdyby se svlékl v lese za jakoukoli jinou českou (či moravskou) vesnicí? No nápad to možná bláznivý je. Každopádně se nám to moc líbilo. A nebýt Sonnenhofu, asi bych nikdy neabsolvoval sedmikilometrový (že je to tak dlouhé říkala paní Tanja) výlet úplně nahý volnou krajinou. Stezka vede opravdu po polích na pozemcích majitelů, které nejsou nijak ohrazené (to myslím neumožňuje ani naše legislativa). Vede ovšem po cca čtyři metry širokém vysekaném pásu na okraji polí, vedle kterého je další pole, někdy oddělené stromy a keři. Nejdete tedy po žádných polních cestách, vyznačených v mapách a že tam náhodného kolemjdoucího potkáte není vyloučené, ale bude to spíše náhoda – musel by se prostě rozhodnout projít po poli. Roli v tom, že jsme se bez ostychu vydali na procházku hrál také psychologický efekt toho, že nám to dovolili majitelé. Že nám prostě řekli, že tam se to může. Teda bez ostychu... Já byl v pohodě, protože jsem si dal před procházkou dvě piva. Jana alespoň první půlhodinku ostražitě koukala, zda někde někdo nekouká. Ale potom už opravdu zcela bez ostychu.
A k tomu kasírování. Zaplatili jsme 100 Kč na osobu. I kdyby to bylo jen za stezku (a použití sprchy a šatny) byl bych spokojen. Zaprvé stovka není zas tak mnoho, za druhé musím započítat hodnotu psychologické podpory – nikde jinde bychom se nazí na takhle dlouhou a pohodlnou procházku nevydali. Zejména se ale od doby, kdy jsem zachytil první zprávy o nabídce nahé procházky, změnilo to, že v areálu je již bazén (s plážičkou a lehátky kolem). Za těch 100 Kč jsme tedy získali kromě procházky i celodenní pobyt v areálu u bazénu, což už je, řekl bych, velmi dobré.
Na úplný závěr si nechávám to, co v nás nechalo největší dojem. Možná by si to zasloužilo uvést hned na začátek článku. Na začátku to není jen proto, že toto je web o nudismu a ten největší dojem totiž s nudismem nesouvisí. Ten na nás udělala úžasná pohostinnost majitelů. S takovou vřelostí jsem se dlouho nesetkal. Ve dvoře jsme se cítili po chvíli více jako přátelé na návštěvě než jako klienti. Paní Tanja nás provedla celým areálem, vyprávěla o jejich životě na tomto místě, a i při mé chabé znalosti němčiny jsem si docela dobře popovídal i s panem Bernardem.
V baru standardně dle vývěsky nabízí pouze nápoje, ale když jsme se zeptali na jídlo i kdyby to bylo jen něco malého, paní Tanja nám řekla, že jídlo dělají jen po předchozí domluvě, že teď nám může nabídnout jenom třeba klobásu. Řekli jsme dobře, a čekali jsme klasickou pečenou klobásu známou ze stánků našich pláží a koupališť. To, co přišlo mě vyrazilo dech – obložený talíř s několika druhy převážně domácích sýrů a nakrájené domácí klobásy s oblohou z domácí zeleniny – pro mě vyloženě gastronomický zážitek. Po chvíli paní Tanja přinesla ještě dezert. Ceník je vydaný pouze pro pití, takže nevíme, jak jsou trvale nastaveny ceny jídla, ale my jsme platili cenu nad míru přívětivou. Myslím, že na většině českých koupališť bychom za úplně obyčejnou pečenou klobásu zaplatili více. Navíc jsme jako výslužku dostali na cestu tašku domácí zeleniny.
Also, vielen Dank für alles, wir sehen uns wieder.